Ze cvičení pod vedením trenéra budete benefitovat jako začátečník i jako elitní sportovec. Trenér vymyslí smysluplný tréninkový plán směřující k výsledku.Zkontroluje správnou techniku provádění cviků, pomůže odstraňovat bolesti a dysbalance, bude vás zásobovat novými cviky a stane se vašim průvodcem ve světě pohybu.

• fyzioterapeutem (jeho prací je najít příčiny tvých problémů s pohybovým aparátem a řešit je)
• lékařem (i některé nemoci souvisejí se stavem pohybového aparátu)
• výživovým poradcem (protože bez pořádného jídla nedosáhneme takových výkonů a pokroků - nejen v hubnutí nebo nabírání)
• psychologem (měl by ti být schopen pomoct i s mentální stránkou tréninku, například se zvýšením sebevědomí, minimalizací působení negativních myšlenek na snížení výkonu a podobně)
• vědcem (pročítání studií o tréninku a výživě by mělo být jeho denním chlebem)
• kamarádem (trochu s nadsázkou, ale s trenérem by sis měl(a) sednout i v osobnostní rovině a důvěřovat mu)

Rozdělila bych „špatné trenéry“ na dvě skupiny.

První skupina jsou trenéři, kteří jsou špatní pro všechny. To jsou většinou osoby, které si udělaly kurz instruktora fitness v nějaké pochybné trenérské škole, o cvičení se nijak nezajímají a s lidmi cvičí to, co je zrovna napadne. Jejich revírem jsou nepříliš vyhlášené posilovny, ale občas je najdete i v těch známějších (jak se tam dostali, těžko říct). Charakteristickým znakem je půlhodinové vykecávání o ničem, zatímco klienti chodí na páse. Následuje desetiminutové cvičení ve stylu „vystřídej co nejvíc cvičebních pomůcek“ a následně opět chůze na páse. Tréninky vymýšlí až v průběhu dané hodiny a během vaší hodiny stihnou poslat dvacet SMS, vyřídit si telefonát s manželkou a sníst oběd i se zákuskem.

Druhou skupinou jsou trenéři, kteří nejsou vhodní pouze pro vás, zatímco pro někoho jiného můžou být skvělou volbou. To je většinou případ, kdy si s trenérem nesednete buď osobnostně, nebo vám nesedí styl jeho tréninku. Například trenér využívající prvky ze vzpírání nebude vhodný pro ženy třesoucí se už při pohledu na činku, ale může být skvělým trenérem pro slečnu, kterou vzpírání baví.

Diagnostika a postupnost.
Opravdový trenér ti vždy před zahájením tréninkového programu udělá diagnostiku, screening nebo něco tomu podobného. Jen díky tomu zjistí, jestli je u tebe vše správně rozvinuto, kde máš případné nedostatky v mobilitě, dysbalance a podobně. Bude se zajímat o tvůj zdravotní stav, prodělané nemoci, dřívější pohybovou aktivitu, stravu, trávení volného času.

Při následném sestavování tréninkového plánu by vždy měly být na prvním místě výsledky diagnostiky, až potom tvé cíle. Pokud například přijdeš s tím, že chceš zvedat 200 kg na mrtvý tah, ale nemáš dostatečně zpevněný střed těla a nezvládáš správně aktivovat hýždě, musíme tě prvně naučit tyto dvě věci a až potom začít vůbec s něčím, co připomíná mrtvý tah. Pro mnoho klientů je toto těžké zkousnout a raději si najdou někoho, kdo s nimi bude tahat těžké mrtvoly od prvního tréninku. Zkus se přes toto přenést a věř tomu, že díky postupnému navyšování obtížnosti a zdravotnímu funkčnímu tréninku se dostaneš mnohem dál (budeš zvedat rakety a ještě k tomu budeš zdravý(á).

Aktivní zájem o sport.
Sám trenér by se měl nějakým způsobem hýbat (pokud mu to zdraví dovoluje) a sportu, který trénuje, se věnovat alespoň v minulosti (to platí hlavně u specializovaných trenérů, např. triatlonových, plaveckých…).

Neustálé dotazování.
Ptá se tě trenér pořád: Jestli vidíš výsledky, jestli tě něco bolí, táhne, jak se cítíš po minulém tréninku, jak se cítíš dnes, co jsi jedl(a) nebo jaký byl tvůj víkend? Neber to jako výslech, všechny tyto otázky slouží k vylepšení trenérské služby. Ptej se i ty. Proč cvičíme tohle? K čemu mi je tohle? V čem mě tohle posune, zlepší? Proč mám tuhle váhu a dělám tolik opakování? Správný trenér je vždy schopen odpovědět a za tvůj zájem o trénink je upřímně rád.

Recenze klientů.
Ideální je, pokud má trenér webové stránky a můžeš si na nich přečíst i „recenze“ od jeho bývalých či aktuálních klientů. Pokud stránky nemá, stačí se ve fitness centru poptat či se zeptat přímo trenéra na kontakt na některého z klientů. Pokud si je trenér svou kvalitou jistý, neměl by to pro něj být problém.

Certifikáty, ale…
V tomto případě bohužel neplatí „čím více, tím lépe“. Každý trenér by měl mít certifikát instruktora fitness (v naší zemi je to podmínka pro trenérskou živnost). Pak by se měl ve svém oboru i nadále rozvíjet. Záleží pak spíš na kvalitě kurzů a seminářů, které trenér absolvuje, jestli mu dají i něco jiného než další „certifikát o účasti“ do vitrínky slávy.

Mnoho kvalitních trenérů se raději věnuje samostudiu prostřednictvím knih, podcastů, webinářů apod., takže počet certifikátů rozhodně není hlavním ukazatelem trenérovy kvality.

Tréninkový plán na míru.
Trenér by měl tréninky sestavovat přímo na míru dle tvé kondice, zdravotního stavu a podobně. Individualizace je hlavní výhoda osobního tréninku oproti lekcím. Pokud přijdeš na trénink a vidíš trenéra s jiným klientem cvičit do puntíku přesně to, co jste spolu cvičili včera, zbystři. Zároveň platí, že by trenér měl tréninky sice plánovat dopředu, ale měl by být schopen je dle aktuální potřeby upravit (například pokud tě bolí ruka, cítíš se unavený(á)…).

Osobnost.
Jeden z velmi důležitých bodů. Sebelepší a sebeuznávanější trenér pro tebe nebude dobrý, pokud ti osobnostně nesedne. Přijde ti tvůj trenér divný, příliš přísný, negativní, necítíš se v jeho přítomnosti dobře?